Úvod
Komunismus zásadně ovlivnil vývoj českého podnikání a podnikatelského prostředí ve 20. století a jeho dopady jsou patrné dodnes. Od znárodnění podniků v roce 1948 přes dlouhá desetiletí centrálně plánované ekonomiky až po pomalou obnovu podnikatelského ducha po roce 1989 – všechny tyto milníky zanechaly v české společnosti hluboké stopy. Jak konkrétně komunismus přetvořil podnikatelské prostředí, jaké překážky a specifika přinesl a jak se české podnikání vyvíjí ve stínu této historie? V následujících sekcích si ukážeme, jaké dědictví zanechal komunismus v oblasti českého podnikání, včetně konkrétních faktů, statistik a srovnání s tržním modelem.
Komunistické znárodnění a likvidace soukromého sektoru
Jedním z nejzásadnějších zásahů do českého podnikání bylo znárodnění v letech 1948–1950. Do té doby byla Československá republika považována za jednu z nejprůmyslovějších zemí Evropy, s rozvinutým soukromým sektorem, silným exportem a inovacemi.
Po únorovém převratu v roce 1948 přešlo pod státní kontrolu přes 90 % průmyslových podniků. Podle údajů Českého statistického úřadu bylo v roce 1947 v Československu téměř 60 000 soukromých podniků, avšak do roku 1953 jich zbylo méně než 1000. Zanikly nejen velké továrny, ale i malé rodinné firmy, řemeslné dílny a živnosti.
Znárodnění mělo několik důsledků:
- Ztráta podnikatelských tradic a know-how.
- Odchod zkušených podnikatelů do exilu či jejich perzekuce.
- Přerušení generační návaznosti v rodinných firmách.
Srovnání před a po znárodnění ukazuje následující tabulka:
| Rok | Počet soukromých podniků | Podíl státního sektoru (%) |
|---|---|---|
| 1947 | 59 800 | 43 |
| 1953 | <1 000 | 98 |
Centralizace a plánování: Omezení iniciativy a inovací
Jedním ze základních rysů komunistické ekonomiky byla centralizace rozhodování a plánování výroby. Veškeré podnikatelské aktivity byly řízeny státem prostřednictvím pětiletých plánů, které určovaly, co, kde a v jakém množství se bude vyrábět.
Tento systém přinesl zásadní omezení: - Podniky nesměly samostatně rozhodovat o sortimentu, cenách nebo investicích. - Veškeré inovace musely být schváleny centrálními orgány. - Motivace ke zlepšování byla minimální, protože neexistovala konkurence ani možnost zisku.Podle studie OECD z roku 1990 měla Československá ekonomika jednu z nejnižších úrovní inovací v Evropě. V 80. letech se například export českých průmyslových výrobků skládal z více než 70 % z produktů, které byly vyvinuty před rokem 1960.
Důsledkem byla stagnace technologie, omezená konkurenceschopnost na západních trzích a zaostávání za dynamickými ekonomikami Západu.
Podnikatelská mentalita a společenský pohled na podnikání
Komunismus zásadně proměnil i společenský pohled na podnikání a podnikatele. Po desetiletí byla soukromá iniciativa spojována s negativními konotacemi – podnikatel byl často vykreslován jako "vykořisťovatel" a "nepřítel lidu". To vedlo k tomu, že podnikání bylo vnímáno jako něco podezřelého a společensky nežádoucího.
Podle průzkumu agentury STEM z roku 1995 mělo pouze 37 % Čechů pozitivní postoj k podnikání, zatímco v západní Evropě to bylo v průměru 68 %. Tento rozdíl přetrvával ještě v 90. letech.
Následky této změny v myšlení: - Nízka ochota lidí začít podnikat po roce 1989. - Nedostatek podnikatelských vzorů a úspěšných rodinných firem. - Pomalejší rozvoj malého a středního podnikání.Přetrvávající administrativní a byrokratické bariéry
Jedním z dědictví komunistické éry je také složitá administrativa a byrokracie, která brzdí podnikání dodnes. Za socialismu byl každý podnik podroben pečlivé státní kontrole, což vedlo k nadměrné regulaci a rozbujelé byrokracii.
I po roce 1989 se Česká republika dlouho potýkala s těmito překážkami. Například podle žebříčku Doing Business Světové banky z roku 2019 bylo v ČR potřeba k založení firmy v průměru 24 dní, zatímco v Německu to bylo jen 8 dní a v Estonsku dokonce 3 dny.
Tabulka porovnání administrativní náročnosti založení firmy:
| Země | Počet dní potřebných k založení firmy (2019) |
|---|---|
| Česká republika | 24 |
| Německo | 8 |
| Estonsko | 3 |
Dlouhodobé setrvání složitých procesů je často spojováno s historickou nedůvěrou státu k soukromé iniciativě a přetrvávajícími strukturami z doby socialismu.
Obnova a transformace podnikání po roce 1989
Sametová revoluce v roce 1989 znamenala zásadní obrat – otevřela prostor pro svobodné podnikání a návrat tržní ekonomiky. Obnova podnikatelského prostředí však nebyla jednoduchá a byla zatížena dědictvím minulosti.
Klíčové výzvy 90. let: - Nedostatek zkušených podnikatelů a manažerů. - Absence moderních podnikatelských tradic. - Povinná transformace státních podniků na soukromé subjekty (privatizace).Podle dat Českého statistického úřadu vzrostl počet podnikatelů v ČR z cca 45 000 v roce 1989 na více než 1 milion v roce 2019. Přesto podnikatelská infrastruktura – od bankovnictví, přes právní služby až po podporu inovací – musela být budována téměř od nuly.
Transformace přinesla rychlý nárůst počtu firem, ale také četné krachy a neúspěchy. V 90. letech zkrachovalo přes 30 % nově založených firem do tří let od vzniku – což odráží nejen podnikatelské riziko, ale také nezkušenost a absenci dlouhodobých podnikatelských vzorů.
Dědictví komunismu v současném podnikání
I více než 30 let po pádu komunismu jsou některé jeho důsledky v českém podnikání stále patrné:
- Přetrvávající důraz na státní regulaci a kontrolu v některých odvětvích. - Slabší tradice rodinných firem a jejich mezigeneračního předávání – např. v roce 2023 tvořily rodinné firmy v ČR pouze 12 % všech podniků, zatímco v Německu je to přes 40 %. - Omezená ochota k riziku a inovacím ve srovnání s podnikatelsky vyspělými zeměmi. - Pomalejší rozvoj některých oblastí, jako je venture kapitál nebo startupová scéna.Na druhou stranu se však české podnikatelské prostředí stále rychleji přibližuje západnímu standardu. Počet nových firem roste, české startupy uspěly globálně (příkladem je firma Avast nebo Kiwi.com) a mladá generace podnikatelů je stále lépe vzdělaná a otevřená inovacím.
Zůstává však faktem, že dědictví komunismu v podobě ztracených desetiletí podnikatelského vývoje, přerušených tradic a specifického společenského pohledu na podnikání bude českou ekonomiku ovlivňovat ještě dlouho.
Závěr
Komunismus zásadně změnil české podnikání – od úplného zániku soukromého sektoru přes ztrátu tradic až po dlouhodobé změny v myšlení společnosti. Přestože se české podnikatelské prostředí po roce 1989 rychle obnovovalo, některé překážky a specifika přetrvávají dodnes. Historie komunismu je tak nejen varováním, ale i vysvětlením některých současných výzev, kterým čeští podnikatelé čelí. Porozumění tomuto dědictví je klíčem k dalšímu rozvoji moderního, otevřeného a inovativního podnikatelského prostředí v České republice.
.png)
