Slovník
Slovník
Amatérská atletická unie Kanady (AAUC)
Amatérská atletická unie Kanady vznikla roku 1907 spojením dvou konkurenčních tělovýchovných spolků a stala se průkopníkem organizované tělovýchovy v Kanadě. Ve vedení této organizace působili i představitelé kanadských sokolských jednot, kteří se tak přímo spolupodíleli na rozvoji amatérského a profesionálního sportu v Kanadě.
Americký fond pro pomoc československým uprchlíkům (AFCR)
Americký fond pro pomoc československým uprchlíkům (od r. 1991 American Fund for Czechoslovak Relief) je organizace založená roku 1948 bývalým mimořádným vyslancem a stálým delegátem Československa při OSN Jánem Papánkem. Jednalo se o dobročinnou organizaci na pomoc československým demokratickým uprchlíkům ve Spojených státech, Latinské Americe, Velké Británii, pevninské Evropě, na Středním a Dálném Východě a na africkém kontinentě.
Azyl
Ochrana cizinců na území státu, jehož nejsou státními občany. Azyl je poskytován osobám, které ve státě, jehož jsou státními občany (nebo ve státě, ve kterém bydlí, pokud jde o osoby bez státního občanství), mají opodstatněné obavy z pronásledování z důvodů rasových, politických, náboženských, národnostních atd. a vzhledem k těmto obavám se nechtějí nebo nemohou vrátit zpět do svého domovského státu.
Beneš Edvard (1884 – 1948)
Narodil se roku 1884 v Kožlanech, zemřel roku 1948 v Sezimově Ústí. Stal se společně s T. G. Masarykem hlavním exilovým strůjcem svobodného československého státu roku 1918 – tzv. První republiky. Byl druhým československým prezidentem (1935 – 1938). V době tzv. Druhé republiky (1938 – 1939) a za německé okupace (1939 – 1945) byl hlavní postavou londýnského exilu a zároveň ztělesněním pokračování svobodného československého státu. Stal se také prvním prezidentem Československa po II. světové válce (1945 – 1948). Nepodařilo se mu však zabránit převratu v roce 1948. Naopak svým podpisem demise nekomunistických ministrů během únorových událostí usnadnil komunistům jejich rychlé uchopení moci. Přesto v očích Čechů a Slováků zůstal symbolem demokratického smýšlení.
Brémy
Brémy jsou městem na severu Německa ležícím na řece Vezeře. Nacházely se zde utečenecké tábory IRO, ve kterých byly prováděny poslední kontroly potřebné pro uprchlíky odjíždějící do Kanady a USA. Dnes je součástí města rovněž přístav Bremerhaven, odkud nejčastěji (společně s Hamburkem) vyplouvaly zaoceánské lodi s československými emigranty vstříc zemi javorů.
Canadian Broadcasting Corporation (CBC)
Nejstarší vysílací společnost v Kanadě, založená roku 1936. Jedná se o kanadskou korunní společnost zahrnující státní veřejné rozhlasové a televizní vysílání. Součástí společnosti je i Radio Canada International (RCI) zajišťující kanadské zahraniční vysílání. RCI od roku 1946 vysílá rovněž v českém jazyce (1991 ukončeno, 2005 znovu obnoveno).
Counter Intelligence Corps (CIC)
Vojenská kontrarozvědka USA úspěšně fungující za II. světové války a během studené války. Tato zpravodajská agentura rovněž zjišťovala takzvanými screeningy nejrůznější informace o uprchlících a Československu. Šlo zejména o snahu získat strategické informace o armádě, politice, ekonomice apod.
České a Slovenské sdružení v Kanadě
České a Slovenské sdružení v Kanadě (vznik 1939, od r. 1940 Czechoslovak National Alliance, Československá národní aliance, od r. 1948 Czechoslovak National Association in Canada, Československé národní sdružení v Kanadě, od r. 1984 Czechoslovak Association in Canada, Československé sdružení v Kanadě, od r. 1994 Czech and Slovak Association of Canada, České a Slovenské sdružení v Kanadě) zahrnuje tyto odbočky: Edmonton , Kitchener-Waterloo-Guelph, London, Montreal, Ottawa, Toronto, Vancouver, Winnipeg). Hlavním impulzem ke zrodu této exilové organizace byla okupace Československa Hitlerovým Německem. Prvotním cílem bylo materiálně podporovat osvobození své rodné vlasti. Po II. světové válce, resp. po komunistickém únorovém převratu roku 1948, se organizace soustředila na pomoc Čechoslovákům v uprchlických táborech IRO. V souvislosti se srpnovou okupací roku 1968 došlo k zefektivnění podpory československých imigrantů a k zesílení protestů upozorňujících na bezpráví páchané v Československu a po Sametové revoluci roku 1989 svými radami a cennými zkušenostmi ze svobodného světa přispěla k usnadnění přechodu k demokratickému režimu a tržní ekonomice v Československu.
Československá obec legionářská
Vznikla roku 1921. Tvořili ji vojáci, kteří bojovali v I. světové válce na straně Dohody za svobodné Československo. Proslavili se zejména v Rusku, kde úspěšně bojovali s přesilou bolševiků během tamější občanské války. Napomohli uznání samostatného Československa vítěznými mocnostmi I. světové války. Komunistické vedení Československa se snažilo vzpomínky na legionáře kvůli jejich boji s ruskými bolševiky zahladit. Mnozí byli nuceni zemi opustit. V zahraničí zakládali odbočky Obce, a tak se legionáři zapojovali do krajanského života. Odbočka v Kanadě byla založena roku 1939.
Debriefing
Pohovor vedený s uprchlíkem během jeho přijímání do uprchlického tábora. Spojenecké síly, nejčastěji Vojenská kontrarozvědka USA (Counter Intelligence Corps, CIC), formou výslechu zjišťovaly nejrůznější informace (např. politického, vojenského nebo ekonomického zaměření) o státě, z něhož zpovídaný emigroval.
Displaced Person (DP)
Statut, kterým byli označováni uprchlíci. Tento termín se prvně rozšířil během II. světové války. Šlo o civilisty, kteří se nacházely vně státních hranic své země, a to především kvůli válečnému konfliktu, resp. politicky a životně nesvobodným podmínkám panujícím v jejich domovském státě. Tento statut získávali i čeští a slovenští uprchlíci v utečeneckých táborech v Německu, Rakousku a Itálii.
Emigrant
Vystěhovalec je osoba, která víceméně dobrovolně opustila zemi svého trvalého pobytu často s vidinou lepších ekonomických podmínek a snazšího života v nové zemi. Emigrant se většinově smíří s danou situací, pobyt v nové zemi považuje za trvalý a s návratem prioritně nepočítá.
Estate Planner
Odborník vytvářející katastrální mapy. Pracuje s vlastníkem pozemku a snaží se maximálně vyhovět jeho požadavkům. Jedná se o specializaci právních zástupců a účetních se zaměřením na právo a daně.
Exilový spolek
Organizace sdružující jedince, kteří byli nuceni opustit vlast z důvodu vypovězení, vyhnání, zbavení občanství, politického, národnostního, rasového nebo náboženského pronásledování.
Exulant
Osoba donucená opustit svou zemi trvalého pobytu, přičemž případné setrvání je pro ni otázkou přežití a boje o holý život. Exulant považuje pobyt v nové zemi za přechodný a je silně motivován návratem do vlasti.
Goetheschule (Regensburg)
Goetheho škola ve městě Regensburgu byl záchytný tábor uprchlíků, kteří utíkali přes jihozápadní Čechy a Rakousko. Panovaly zde velmi kritické sociální a hygienické podmínky. Uprchlíci naštěstí v těchto táborech trávili pouze krátký čas nezbytný pro základní registraci, a pak následovala deportace do dalších utečeneckých IRO táborů.
Gottwald Klement (1896 – 1953)
Československý komunistický premiér (1946 – 1948) a prezident (1948 – 1953). Stál u zrodu KSČ v roce 1921. Během německé okupace byl významným členem moskevského exilu. V roce 1945 se aktivně podílel na vzniku Košického vládního programu. Po tehdy ještě legálním vítězství komunistů ve volbách roku 1946 se stal předsedou vlády. V rámci sovětského zájmu inicioval a realizoval spolu s dalšími komunisty únorový převrat roku 1948. Po rezignaci Edvarda Beneše se ještě téhož roku ujal postu prezidenta. Pod jeho dohledem probíhaly na konci 40. a na počátku 50. let politické procesy, v nichž se komunisté zbavovali svých protivníků. Pro mnohé se stal symbolem zvůle a teroru komunistického prosovětského režimu.
Grenzpolizei
Německá pohraniční policie (např. Bayerische Landesgrenzpolizei), která na základě amerického souhlasu dbala na dodržování pořádku na československo-německých hranicích, tudíž s ní přicházeli do kontaktu i českoslovenští poúnoroví uprchlíci bezprostředně po ilegálním přechodu hranice.
Halifax
Kanadský přístav ve východní provincii Nova Scotia, kde po II. světové válce vystoupila ze své lodi většina nových imigrantů; je zde zřízena pobočka Českého a Slovenského sdružení v Kanadě (ČSSK).
Ideologie
Propracovaná soustava myšlenek, názorů, teorií, postojů, hodnot a idejí s apologetickou nebo ofenzivní funkcí založenou na formulování politických, světonázorových nebo podobných zájmů určité skupiny. V politické a společenské praxi se ideologie vládnoucí skupiny projevuje např. ve formě filozofie, práva či morálky, obecně se skrze svou subjektivitu snaží o formulaci celkového výkladu společnosti a člověka jako takového. V evropském prostředí má termín častěji pejorativní vyznění a vyjadřuje též uzavřenost, jednostrannost a iracionální a propagandistické rysy soustavy idejí.
Imigrační úřad
Rozhoduje o poskytnutí azylu, zákazech pobytu, udělení víz a vstupu cizinců do země, spravuje uprchlická zařízení, zajišťuje výrobu a distribuci cestovních dokladů, průkazů o povolení k pobytu pro cizince a dalších tiskopisů a pomůcek potřebných pro výkon cizinecké agendy. Obstarává řešení případů nelegálních přechodů státních hranic, vracení cizinců policejními orgány sousedních států a přijímá opatření k jejich vycestování, zajišťuje celostátní administrativní pátrání po cizincích na území domovského státu, spolupracuje s ostatními policejními službami při řešení otázek souvisejících se vstupem a pobytem cizinců na území domovského státu a metodicky řídí podřízené imigrační odbory a oddělení.
International Refugee Organization (IRO)
Mezinárodní organizace pro uprchlíky byla založena OSN v důsledku II. světové války. Cílem bylo základní zabezpečení uprchlíků ze sovětských satelitů. Organizace navazovala činností na Správu Spojených národů pro pomoc a obnovu (United Nations Relief and Rehabilitation Administration, UNRRA). V dnešní době navazuje na činnost IRO Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (The Office of the UN High Commissioner for Refugees, UNHCR).
Kanadská obec sokolská
Kanadská obec sokolská je významné exulantské uskupení. Dnes jsou v kanadské župě sdruženy čtyři jednoty – Sokol Montreal, Sokol Toronto, Sokol Ottawa a Sokol Kitchener-Waterloo-Guelph. Fenomén Sokola přenesla do Kanady roku 1910 skupina českých horníků emigrujících z Rakouska-Uherska. První sokolské organizace v Kanadě vznikly roku 1912 ve Franku v Albertě a v Michelu a Natalu v Britské Kolumbii. Noví emigranti z Československa pak založili sokolské jednoty v Montrealu (1928), Winnipegu (1929), Torontu (1931) a Regině (1932). Některá z těchto lokálních sdružení vzniklá na konci 30. let se začala pojmenovávat po zakladatelích československého státu. Ve Winnipegu tak fungoval Sokol Štefánik a v Montrealu Sokol Masaryk. Ihned po vybudování se Sokol roku 1940 stal také součástí Tomášem Baťou založené Batawy. Do příchodu exilové vlny související s komunistickým převratem roku 1948 fungovaly jednotlivé organizace zcela samostatně, na sobě nezávisle. Boj za demokratické Československo sjednotil roku 1955 kanadské Sokoly v Kanadskou obec sokolskou. I přes dílčí nesváry se Sokol stal klíčovou hybnou silou krajanského života v Kanadě. Jedna z hlavních tezí spolku – „zachovat a pěstovat národ při tělesném, duševním a mravním zdraví“ – se stala významným tmelem krajanských komunit po celém světě.
Komunistická strana Československa
Levicová politická strana, která vznikla roku 1921 odtržením od Československé sociálně demokratické strany. Zapojila se do mezinárodního hnutí a stala se součástí Komunistické internacionály. K základním programovým východiskům patřil třídní boj vedený dle sovětského vzoru, zahrnující i fyzickou likvidaci třídních a ideologických nepřátel. Její síla v Československu vzrostla po ukončení II. světové války v souvislosti s osvobozením země Rudou armádou a obecně levicovým poválečným klimatem. Během únorových událostí roku 1948 nastolila diktaturu. Totalitní režim komunistů byl odstraněn po čtyřiceti letech roku 1989 Sametovou revolucí.
Koncentrační tábor
Místo sloužící k hromadné internaci nebo věznění lidí, kteří sem jsou umísťováni i bez řádného soudu nebo jiného právního důvodu. Označení koncentrační tábor bylo nejdříve používáno ve smyslu internačních táborů pro civilní obyvatelstvo na přelomu 19. a 20. století. Později byly jako „koncentrační“ označeny tábory, v nichž německý nacistický režim zadržoval, vykořisťoval, mučil a zabíjel své skutečné či údajné nepřátele. Německé koncentrační tábory se staly synonymem nejhrubšího porušování lidských práv a postupně se tento název přestal používat jako oficiální označení existujících internačních táborů. Často se setkáváme s užitím tohoto pojmu pro různé typy vězeňských a internačních zařízení, např. pro sovětské gulagy, pracovní tábory zřizované v komunistických zemích Východního bloku atd.
Kontrakt
Pracovní smlouva, která se stala často podmínkou pro přijetí v zahraničí. V případě Kanady se ve většině případů jednalo minimálně o roční kontrakt, který zavazoval utečence k těžké fyzické práci na kanadských farmách, v lesích či domácnostech.
Krajina Vladimír (1905 – 1993)
Politik, vědec a pedagog. V době 2. světové války byl jedním z hlavních představitelů domácího nekomunistického odboje. Po válce působil jako poslanec za Československou stranu národně socialistickou a byl také jejím generálním tajemníkem. V roce 1948 odešel do exilu, kde dále působil jako politik a roku 1990 mu byl udělen Řád bílého lva I. třídy. Zemřel roku 1993 v kanadském Vancouveru.
Letecká vojenská akademie v Hradci Králové (LVA)
Byla zřízena v září roku 1945. Sídlit měla v prvorepublikových kasárnách ve Věkoších v blízkosti letiště. Z důvodu rozsáhlých oprav kasárenských budov byla dočasně přemístěna do Havlíčkova Brodu. V únoru 1946 se LVA přesunula zpět do svého opraveného působiště v Hradci Králové. Úkolem LVA bylo v tříletém studiu a výcviku vychovat piloty v hodnosti poručíka letectva. Frekventanti LVA měli výsadu užívat během výcviku titul „letecký akademik“. Součástí byla Škola pro důstojníky letectva v záloze, jejímž hlavním cílem bylo připravovat záložní důstojníky letectva v odbornostech navigátor a technik v šestiměsíčním teoretickém studiu. Školu studoval i budoucí exulant Jiří Kořistka.
Ludwigsburg
Město ležící v Německu na řece Neckar ve správní oblasti Baden-Württemberg. V této lokalitě byl zřízen utečenecký tábor IRO skládající se ze tří částí, a to Jägerhofkaserne, Krabbenlochkaserne a Arsenalkaserne. Kromě Čechů a Slováků zde přebývala početná polská komunita. Arsenalkaserne se stalo centrem československého studentstva v exilu. Byla zde založena Masarykova univerzita, studenti docházeli na přednášky profesorů, kteří byli rovněž nuceni opustit rodnou zemi, užívali indexy, a bojovali za to, aby byli uznáni i na mezinárodním poli.
Masaryk Jan (1886 – 1948)
Syn prvního československého prezidenta T. G. Masaryka, se stal významným prvorepublikovým politikem a diplomatem. V letech 1925 – 1938 působil jako vyslanec ve Velké Británii, kde zůstal i po Mnichovské konferenci a stal se ministrem zahraničí obou našich exilových vlád. Po válce si tuto funkci podržel a účastnil se zakládání OSN. V průběhu únorových událostí roku 1948 se odmítl připojit k demisi demokratických ministrů a vstoupil do nové Gottwaldovy vlády. Jeho život skončil za záhadných okolností pádem z okna jeho pracovny v Černínském paláci.
Masaryk Memorial Institut, Inc. (MMI)
Masarykův ústav je významný exilový spolek založený v Torontu roku 1945 Gustavem Přístupou. V historii Čechů a Slováků v Kanadě se svou činností, např. zřízením krajanského domu (Masarykův dům, Masaryk Hall) a kulturně rekreačního centra Masaryktownu, zařadil mezi „tahouny“ krajanského života krátce po svém vzniku. Dnes se na rozsáhlé ploše Masaryktownu rozkládá malebný park, v němž se nachází budova Masarykova ústavu. Ústav má vlastní knihovnu, ve které sídlí redakce krajanského čtrnáctideníku Nový domov (The New Homeland), a zároveň slouží jako kulturní a vzdělávací centrum pro krajany českého a slovenského původu. Ve výše zmiňovaném parku se nachází kaple svatého Václava a restaurace Praha, opodál je kaplička svatého Antonína, rekreační chatky a koupaliště. Na konci osmdesátých let zde byly budovány nájemní bytové jednotky zvané Masarykovy domy. V areálu byl zhotoven památník obětem komunismu z dílny winnipežského sochaře J. Randy nazvaný Znovuukřižovaný. Organizace na dálku demonstrativně vystupovala proti bezpráví v komunistickém Československu. Současnými hlavními cíli sdružení je propagovat české a slovenské kulturní bohatství, udržovat český a slovenský jazyk v komunitě a podporovat kulturní a obchodní spolupráci mezi Kanadou a Českou a Slovenskou republikou. V neposlední řadě se snaží informovat kanadskou veřejnost o kulturních zvycích, dějinách a přínosu českých a slovenských usedlíků pro kanadskou společnost.
Montréal
Kanadské město ležící ve východní provincii Quebec; je zde zřízena pobočka Českého a Slovenského sdružení v Kanadě (ČSSK) a sokolská jednota Sokol Montreal.
Nerudova ulice v Praze
Ulice ukončující tzv. Královskou stezku – úzkou uličku, která vede k Pražskému hradu. V útrobách této komunikace byla 25. února 1948 brutálně rozehnána studentská demonstrace směřující na Hrad za prezidentem Benešem s cílem pokusit se odvrátit hrozbu dokončení komunistického puče. Její účastníci tehdy přišli vyzvat prezidenta Edvarda Beneše, aby nepodlehl nátlaku komunistů, bohužel neúspěšně.
Nový domov (The New Homeland)
Významné krajanské periodikum reprezentující československou komunitu v Kanadě. Navazuje na týdeník Nová vlasť (The New Country), který byl vydáván již od roku 1934 v Montrealu. Konec II. světové války se jevil jako doba, kdy již nadále není třeba českojazyčných novin v Kanadě pomáhajích vojákům na frontě. Vítězný únor 1948 ale opět znamenal potřebu stmelovacího prostředku pro exilovou komunitu, a proto vznikl právě Nový domov. Stal se ústředním zdrojem informací, ale i hlasem propagujícím vlastenectví a protikomunistický odpor kanadských Čechoslováků. Z iniciativy MMI začaly noviny pod vedením Rudolfa Nekoly vycházet roku 1950 v Torontu. Úroveň a podoba periodika se v průběhu času měnila. Rozsah postupně rostl, až dosáhl dnešní většinou šestnáctistránkové podoby.
Pohřeb Edvarda Beneše
Konal se 8. září 1948. Jednalo se o událost, která se, podobně jako XI. všesokolský slet, stala příležitostí k projevům nesouhlasu široké veřejnosti s komunistickým režimem. Stejně jako po sokolském průvodu Prahou i po pohřbu Edvarda Beneše nastala vlna vyšetřování a zatýkání.
Pochod na Hrad
Studentské manifestační pochody na hrad 23. a 25. února 1948. Během únorových událostí 1948 se nekomunističtí studenti nehodlali smířit s nečinností demokratických stran a upozorňovali na porušování demokratických hodnot a jako jediní burcovali Pražany proti komunistům. Dne 23. února zasedalo v Obecním domě v Praze shromáždění studentů národně socialistické strany. Po jejím ukončení se studenti shromáždili před budovou a vydali se směrem k Hradu. Cestou se přidávali další občané, až průvod nakonec čítal více než 10 000 lidí. Prezident nakonec přijal studentskou delegaci k asi patnáctiminutové audienci. Studenti mu vyjádřili podporu a ujistili jej, že za ním stojí a doufají, že demokratické principy zůstanou v platnosti. Dne 25. února studenti zorganizovali další manifestační pochod na Hrad za Benešem. Již den předem tuto akci připravovali opět převážně národně socialističtí studentští funkcionáři. V pochodu na Hrad se jim snažily zabránit oddíly Bezpečnosti a posily z řad Lidových milicí. K násilnému zákroku došlo zejména v Nerudově ulici. Demonstrantům se však podařilo projít až na Hrad, nicméně prezident jejich delegaci již nepřijal. Protiúder komunistů vůči demonstrujícím studentům na sebe nenechal dlouho čekat. Nově vzniklé akční výbory na univerzitách, z nichž velkou část členů tvořili komunističtí studenti, vyloučily mnoho studentů ze studií a mnohým zabránily i v případném přestupu na jiné vysoké školy.
Rezignace nekomunistických ministrů
Dne 20. února 1948 ministři tří nekomunistických stran – národně socialistické, lidové a slovenské Demokratické strany podali demisi na protest proti bezohlednému chování komunistického ministra vnitra Václava Noska, který svými počiny úspěšně dokončoval proces komunistického ovládnutí bezpečnosti, resp. proti nedemokratickému usurpování moci komunisty vůbec. Jednalo se o počátek vládní krize, která vyvrcholila komunistickým únorovým převratem.
Sametová revoluce
Označuje události v Československu mezi 17. listopadem a 29. prosincem roku 1989, které vedly k pádu komunistického režimu a přeměně politického zřízení na demokratické principy. K urychlení změn přispěl rozpad bývalého Východního bloku a narůstající nespokojenost obyvatelstva s ekonomickou a politickou situací v zemi. Revoluce se nazývá „sametovou“ pro svůj nenásilný charakter, kdy pro převzetí moci nebylo potřeba použít násilí či ozbrojeného boje. Výjimkou se stal 17. listopad, kdy došlo k napadení studentů Veřejnou bezpečností. Během státního převratu nebyl zmařen jediný lidský život.
Screening
Detailní pohovor vedený s uprchlíkem během jeho přijímání do uprchlického tábora. Spojenecké síly, nejčastěji Vojenská kontrarozvědka USA (Counter Intelligence Corps, CIC) formou výslechu zjišťovaly nejrůznější informace (např. politického, vojenského nebo ekonomického zaměření) o státě, z něhož zpovídaný emigroval.
Sokol
Svébytná česká tělocvičná organizace, založena r. 1862 Miroslavem Tyršem a Jindřichem Fügnerem. Hlavním smyslem spolku bylo zachovat a pěstovat národ při tělesném, duševním a mravním zdraví. Od roku 1882 docházelo k pravidelným sjezdům sokolských jednot, tedy k všesokolským sletům. Znakem spolku byl „sokol v letu“, organizace měla svůj prapor s nápisem hlavního hesla „Tužme se!“, členové nosili kroj, oslovovali se „bratře a sestro“ a zdravili se „Nazdar!“. Již od prvopočátků vzniku se stala organizace ztělesněním boje za národ. Sokolové pomáhali hájit československý stát v jeho krušných začátcích. Později byli trnem v oku nacistům i komunistům. Oba režimy tuto organizaci oficiálně zrušily. Nicméně organizace nezanikla, ale byla nucena přečkat pro ni kritické časy na periférii – na venkově a v exilu, kde však sehrála důležitou roli. Sokol se stal klíčovou hybnou silou krajanského života např. v Kanadě. Znovu svobodně a v plné síle se mohl spolek do Československa navrátit až po revoluci r. 1989.
Státní bezpečnost (StB)
Politická policie, která se záhy po svém vzniku roku 1945 dostávala v souvislosti s poválečným levicovým klimatem pod kontrolu KSČ. Následně posloužila k ovládnutí mocenských pozic, byla využívána k likvidaci nepřátel režimu a sloužila jako jeden z klíčových nástrojů komunistického teroru. S pádem komunistického režimu zanikla následně roku 1990 i tato organizace.
Toronto
Kanadské město ve východní provincii Ontario; je zde zřízena pobočka Českého a Slovenského sdružení v Kanadě (ČSSK), sokolská jednota Sokol Toronto, Masarykův ústav (MMI) a další krajanské organizace.
Únor 1948
Termín zahrnující komunistický převrat v Československu probíhající mezi 13., resp. 20. a 25. únorem 1948. Komunisté násilným tlakem na demokratické zřízení dosáhli monopolu moci. Nastolili tak totalitní systém, který skličoval československé občany až do roku 1989.
University of Toronto
Ústředí československého sokolstva v zahraničí
Ústředí československého sokolstva v zahraničí je mezinárodní sokolská organizace. Po únoru 1948 byl Sokol v Československu umlčován a tradice všesokolských sletů byla přerušena, sokolské ideje se však komunistům vykořenit nepodařilo. Sokolské slety neskončily XI. sletem v roce 1948, pokračovaly dále ve svobodných a demokratických zemích, kde se usadili sokolové před mnoha lety a kam se uchýlili sokolové-exulanti po roce 1948 a 1968. Zásluhu na tom, že tradice Sokola pokračovala, má Ústředí československého sokolstva v zahraničí, které v exilu pečovalo o odkaz Miroslava Tyrše a Jindřicha Fügnera a také vedle každodenní sokolské činnosti organizovalo i sokolské slety. V prvních letech po únoru 1948 to byly slety jednotlivých zahraničních sokolských žup (již v roce 1948 se konal slet československého sokolstva v zahraničí v italském Bagnoli, v září téhož roku v německém Ludwigsburgu a následující rok v červnu v Murnau; sokolská župa Dr. Edvarda Beneše v exilu uspořádala slet v srpnu 1949 v Eichstättu), od roku 1962 pak Ústředí pravidelně pořádalo slety, jichž se účastnili sokolové ze zemí, kde sokolské jednoty působily. Od roku 1962 do roku 1990 uspořádalo Ústředí československého sokolstva v zahraničí celkem 7 sletů, konaly se rovněž slety jednotlivých zahraničních žup na americkém kontinentě a v Evropě. Župa Kanadská uspořádala 8 sletů – v letech 1953, 1962, 1980 a 1984 v Torontu, v roce 1960 v Norandu a v letech 1955, 1967 a 1988 v Montrealu. V Evropě se v roce 1954 konal „Slet odvážných sokolů“ v Paříži. Župa Švýcarská uspořádala své slety v letech 1976 (Baden), 1982 (Windisch) a 1990 (Windisch). Rakouský Sokol uspořádal slet roku 1956 k 90. výročí založení vídeňského Sokola, další pouze vídeňské slety se konaly roku 1986 a 1990. Své slety pořádali pravidelně sokolové ve Spojených státech amerických – poslední, XXI. slet uspořádala Americká obec sokolská v červnu 2005. Pokud tedy má být seznam všesokolských sletů úplný, musí obsahovat i slety pořádané Ústředím československého sokolstva v zahraničí. A to i přesto, že ve svém názvu nenesly označení všesokolský a byly číslovány samostatně.
Volby r. 1946
Dne 26. května 1946 se uskutečnily v Československu první poválečné volby do Ústavodárného národního shromáždění. Ve výsledku voleb se projevily levicové poválečné nálady, fakt převážného osvobození Československa Sovětským svazem, ale také zákaz obnovení některých předválčených politických stran. V těchto polosvobodných volbách zvítězili v českém prostoru suverénně komunisté s více než 40 procenty hlasů.
Vysoká škola politická a sociální v Praze
Jedná se o ústav zřízený na základě Dekretu prezidenta republiky ze dne 26. října 1945. Ústav měl sloužit pro studium politických a sociálních věd. Součástí byla tři oddělení - politické, novinářské a sociální. Školu studovala i budoucí exulantka Dagmar Štaflová.
Vysokoškolský index
Výkaz o studiu, průkaz vysokoškolského studenta se seznamem zapsaných předmětů, přednášek, seminářů a studijních výsledků.
Wegscheide
V letech 1945 až 1955 sloužil tábor Wegscheide jako utečenecký tábor pro emigranty z bývalých východoněmeckých oblastí. Toho času žilo v ubikacích a v kamenných domcích až 3000 lidí. Tímto zařízením prošli i někteří Čechoslováci, mezi kterými byl např. Milan Vítek. Západně od Wegscheide se dokonce nachází i hřbitov emigrantů.
XI. všesokolský slet v Praze
Uskutečnil se ve dnech 19. – 27. června 1948 na Strahovském stadionu. Tato akce se změnila v masovou demonstraci proti komunistickému režimu. V sokolském průvodu byl oslavován předchozí prezident Edvard Beneš, a naopak vůči komunistovi Klementu Gottwaldovi byla projevována značná nevole. Sokolové se následně stali terčem komunistických represálií, které vyústily politickými procesy na konci 40. a na počátku 50. let.